Benešovská 34, 101 00 Praha 10 info@zenron.cz Po - Pá 8:30 - 17:00
Česká republika není nejvhodnější země pro rozjezd podnikání. Naopak – místní nepříznivé podmínky pro byznys a zejména vysoká míra byrokracie ji řadí až na samotný chvost Evropy. Mnoho Čechů si navíc i kvůli náročné a zdlouhavé administrativě nevěří do podnikání vůbec naskočit.
Česká republika háže zdejším podnikatelům klacky pod nohy. I tak by se daly interpretovat aktuální říjnové statistiky Indexu prosperity ČR zpracované Českou spořitelnou ve spolupráci s agenturou Kantar, které pro naši zemi nedopadly nijak přívětivě. Spíše naopak – podle indexu patří české podnikatelské prostředí k těm nejhorším v Evropě. Česká republika totiž v unijním srovnání podnikatelského prostředí obsadila 21. místo ze 27 zemí EU. A jaké jsou hlavní výtky? Do očí bijící je zejména to, že založit firmu v Česku trvá celých 25 dnů, evropský průměr je přitom sotva na polovině této doby – na 12 dnech. Stát se OSVČ zde přitom trvá jen pět dnů.
Podnikatelé jsou zároveň zavaleni byrokracií – pro založení podnikání je totiž v Česku potřeba udělat více administrativních kroků než v ostatních zemích. A to se odráží i na ochotě mladých Čechů rozjet svůj byznys.
Mezi další překážky pro podnikatele patří například evidence skutečných majitelů firem a s tím spojené dokládání všech listin, které mají být podle zákona zapsány do veřejného rejstříku. Tato povinnost podnikatelům ještě přidává na zbytečné byrokracii a navíc vede k nulové anonymitě v českém podnikání, která může v těch nejhorších případech vést až k úřední šikaně subjektů.
Dle průzkumu mezi studenty patří mezi největší bariéry na začátku podnikání obavy z neúspěchu (55 % dotazovaných), nedostatku prostředků pro start podnikání (54 %) a nejistého pravidelného příjmu (49 %). Nejtěžší je podle nich při rozjezdu podnikání zvládnout právě potřebnou administrativu, získat zákazníky a vypořádat se s nepravidelným a nejistým příjmem.
„Za nejatraktivnější formu podpory pak studenti považují možnost spolupracovat ve škole na projektu, ve kterém si vyzkouší podnikání v praxi. Stejně tak oceňují i přednášky lidí z praxe či možnost zapojit se do workshopu nebo stáže ve firmě,” říká Adam Daniel, který se v České spořitelně věnuje finančnímu vzdělávání.
Z aktuálního průzkumu také vyplývá, že patříme k zemím s nízkou tržní kapitalizací – tedy s málo rozvinutým akciovým trhem. „Z jednotlivých zemí EU dosahuje největšího podílu obchodovaných akcií vůči HDP Německo (47 %), v Česku to jsou pak jen necelá 2 %,“ zdůrazňuje analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.
Grafika: Srovnání podmínek pro podnikání dle jednotlivých
států EU
Zdroj: Index prosperity ČR
Z grafiky výše je dále patrné, že nejlepší podmínky pro podnikání mají ve Skandinávii, konkrétně ve Finsku a Švédsku. Tyto země profitují mimo jiné z vysokého počtu startupů, efektivního vybírání DPH a nízkých cen elektřiny zapříčiněných mimo jiné vysokým podílem obnovitelných zdrojů.
„Naopak horší úroveň podnikatelského prostředí připadá na země bývalého východního bloku. Z Indexu prosperity tak vyplývá, že Česko v tomto směru stále spadá spíše do východní než západní Evropy,“ komentuje Milan Mařík, analytik portálu datové žurnalistiky Evropa v datech.
Alespoň jednou z pozitivnějších zpráv průzkumu je to, že Česko má z pohledu výše cen elektřiny pro maloodběratele třetí nejnižší náklady z celé EU. Zatímco maloodběratelé zde platí v průměru 0,105 eura za kilowatthodinu, v Dánsku, které je na tom z tohoto pohledu v celé Evropě nejhůře, platí 0,273 eura.
Graf: Srovnání nákladů na 1 kWh elektřiny v zemích
EU
Zdroj: Index prosperity ČR
Velkoodběratelé ovšem s násobným nárůstem cen elektřiny i plynu bojují, což může být pro český průmysl likvidační. Výroba v Česku je totiž energeticky náročnější než v ostatních zemích a české firmy navíc často hrají jen roli „levné montovny” – tedy prostředníka bez velké přidané hodnoty. Zdejší průmysl se tedy bude muset transformovat, což se ovšem nestane ze dne na den. Do té doby je potřeba českým firmám pomoci.
„Nyní potřebujeme jednotné celoevropské řešení. Bez něj dojde k tomu, že si členské státy začnou podporovat své podniky po svém. To by způsobilo, že bohatší státy si budou moci dovolit štědřejší podporu, což sníží konkurenceschopnost českých firem,” říká k tomu viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.