Benešovská 34, 101 00 Praha 10 info@zenron.cz Po - Pá 8:30 - 17:00
Ze strany EU vzniká stále výraznější tlak na zvýšení transparentnosti vlastnictví. Proto dochází k úpravě stávajících pravidel. Jednou z nich je i směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/849.
Rozhodnutím Poslanecké sněmovny ČR ze dne 7.9.2016 by mělo být toto nařízení implementováno do zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, lidově též zvaného jako „zákon proti praní špinavých peněz“.
Tento zákon bude definovat skutečné majitele právnických osob. Účinnosti by měl nabýt k 1.1.2018, pravděpodobně v již dnes schválením znění. Fungovat by evidence měla v rámci stávajících veřejných rejstříků, což je organizačně i finančně nejvýhodnější alternativa.
Kdo bude oním skutečným majitelem, ať obchodní korporace, svěřenského fondu nebo jiného uspořádání bez právní osobnosti? Podle nového vymezení fyzická osoba, která fakticky či právně má rozhodující vliv, ať přímo či nepřímo, na oné právnické osobě. Prakticky se tedy bude posuzování odvíjet od počtu hlasovacích práv či podílu na základním kapitálu, podílu na zisku, možnosti korporaci samostatně nebo s jinými ovládat, případně do toho, zda se jedná o osobu, která je statutárním orgánem.
Celá evidence nebude rozhodně volně přístupná. K údajům se bude moci dostat v první řadě zapsaná osoba a dále pouze vymezený, byť poměrně široký, okruh subjektů, kam lze zařadit například banky, dále ex lege soudy pro účely soudního řízení, orgány činné v trestním řízení (přičemž státní zastupitelství získá možnost dálkového přístupu i v souvislosti s jinou svou činností), správci daně a poplatku, zpravodajské služby pro účely některých činností, ČNB, Národní bezpečnostní úřad, Ministerstvo vnitra, Nejvyšší kontrolní úřad, povinné osoby podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tzn. například advokáti a notáři při úschově peněz) a další. S tím, že konkrétní fyzickou osobu, která získá přístup, bude možno při přístupu do evidence identifikovat.
V každém individuálním případě bude ovšem nezbytné pro získání informací dokladovat důvody. A to takové, které jsou v souvislosti s předcházením trestné činnosti podílnictví, legalizace výnosů z trestné činnosti a z trestného činu teroristického útoku.
Zápis proběhne klasickým rejstříkovým řízením. V evidenci bude následně zaneseno jméno a adresa místa pobytu, dále datum narození a rodné číslo, státní příslušnost a údaj o skutečnosti zakládající postavení skutečného majitele. Pro tyto účely není nijak pevně vymezen rozsah potřebných dokumentů.
Zapisování údajů o skutečném majiteli bude zatíženo poplatkem, a to ve výši 1 000 Kč. Přičemž důvodová zpráva uvažuje o osvobození v průběhu prvního roku účinnosti zákona. Osvobozeny by měly být již zapsané společnosti, případně ty, o jejichž zápis se již vede řízení. Zjištění zmíněných informací bude rovněž zpoplatněno, přičemž výši sazby ustanoví Ministerstvo spravedlnosti příslušnou vyhláškou.
Právnické osoby i svěřenské fondy jsou proto vázány povinností evidovat aktuální údaje vedoucí ke zjištění totožnosti onoho skutečného majitele, a to po celé období trvání takového vztahu a ještě i ve lhůtě deseti let po jeho zaniknutí. Zvýhodněny jsou touto novinkou jednoduché vlastnické struktury, v případě, že je vlastnická struktura natolik komplikovaná, že podle výše jmenovaných kritérií skutečného majitele určit nelze, využívá se k jeho zjištění, citujeme přesnou formulaci „jiných skutečností“. Ty ovšem zákon nikterak nespecifikuje, potřebné doložené údaje tedy nejsou.
Za Zenron napsala Jana