Daňové novinky pro firmy i OSVČ v roce 2023: Zvýšení limitu pro plátce DPH nebo kritizovaná windfall tax

S novým rokem přichází tradiční změny v daních. Firmy, podnikatelé i OSVČ si proto musí zvyknout na nové podmínky a následně i výpočty. OSVČ, kteří chtějí své příjmy danit takzvanou paušální daní, si musí do 10. ledna zjistit, do jaké z nově vzniklých kategorií patří. Některé firmy se zase budou muset připravit na bezprecedentní novinku, se kterou se dosud ještě nesetkaly – jde o často kritizovanou windfall tax neboli daň z neočekávaných či mimořádných zisků.

Podívejte se, co za hlavní změny nás v daňové oblasti letos čekají. Najdete je v následujícím přehledu.

Zvýšení hranice pro povinnou registraci DPH

U DPH se zvýšil roční limit pro povinnou registraci k dani z 1 milionu korun na 2 miliony korun. Stávající milionová hranice vychází z částky vyjednané při našem vstupu do Evropské unie, Česko ji tak nemohlo samovolně zvýšit a muselo požádat o výjimku. Na evropské úrovni sice došlo ke schválení nové směrnice o DPH, která umožní všem členským zemím rozhodnout o zvýšení limitu obratu pro vznik plátcovství DPH až na 85 000 eur, v účinnost ale vstoupí až 1. ledna 2025.

Ministerstvo financí předpokládá, že počet živnostníků osvobozených od uplatňování DPH vzroste zhruba o 11 %, tedy o 105 tisíc osob.

Paušální daň v novém hávu

Změny se dočkali i živnostníci v rámci paušální daně. Hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu daně se zvýšila až dvojnásobně, tedy na 2 miliony korun. Živnostník si ale musí nově určit, do jakého paušálního režimu bude spadat. Kvůli širokému rozpětí příjmů paušalistů totiž není měsíční paušální záloha pro všechny OSVČ ve stejné výši, jako je nyní. Místo toho se zavádí 3 pásma odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka.

Dosud šlo jen jedno pásmo paušální daně a mohli ji využívat jen živnostníci, kteří mají příjem do jednoho milionu korun, nemají příjem z pronájmu a nejsou registrováni jako plátci DPH. K paušální dani se bude možné přihlásit znovu do 10. ledna. Částka pak bude splatná do 20. dne kalendářního měsíce, za který se záloha platí.

Nově tedy je paušální daň rozdělena do tří pásem. První pásmo bude určeno pro příjmy živnostníků do jednoho milionu korun při paušální dani 6 208 korun. V ní je zahrnuta i daň a zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Druhé pásmo je v rozmezí příjmů od jednoho do 1,5 milionu korun při měsíční paušální dani 16 000 korun a třetí od 1,5 do dvou milionů korun při dani 26 000 korun.

Do jakého pásma je živnostník přiřazen, záleží na rozhodných příjmech – viz následující:

Pro první pásmo:
● do výše 1 000 000 Kč bez ohledu na to, z jaké činnosti příjmy plynou
● do výše 1 500 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % nebo 60 % z příjmů
● do výše 2 000 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů

Pro druhé pásmo:
● do výše 1 500 000 Kč bez ohledu na to, z jaké činnosti příjmy plynou
● do výše 2 000 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % nebo 60 % z příjmů

Pro třetí pásmo:
● do výše 2 000 000 Kč bez ohledu na to, z jaké činnosti příjmy plynou

Podle odhadů ministerstva financí by mohlo do tohoto nového paušálního režimu vstoupit až 40 tisíc poplatníků.

Zvýšení hranice zisků pro podání přiznání

Zvyšují se také minimální roční výše zdanitelných příjmů pro vznik povinnosti podat daňové přiznání, a to ze současných 15 000 korun z roku 2003 na 25 000 korun.

To mimo jiné znamená, že OSVČ v paušálním režimu budou moct kromě příjmů ze samostatné činnosti mít i ostatní příjmy, včetně příjmů z nájmu či z kapitálového majetku, do 25 000 korun, a díky tomu nebudou muset nic řešit s finančním úřadem.

Datové schránky se rozšíří

Nově se také rozšiřuje počet osob, kterým bude ze zákona zřízena datová schránka. Jde o veškeré podnikající fyzické osoby zapsané do rejstříku a veškeré právnické osoby zapsané v registru osob.

Datová schránka bude také zřízena občanům, kteří poprvé použijí prostředek pro elektronickou identifikaci vydaný v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace. Jinými slovy, když se jakýkoliv občan poprvé někam přihlásí přes NIA, bude mu ihned zřízena datová schránka. Tyto fyzické osoby nicméně budou moct svoji automaticky zřízenou datovou schránku deaktivovat.

Prodloužení mimořádných odpisů

Dochází také k prodloužení mimořádných odpisů na majetek zařazený v první a druhé odpisové skupině a pořízený v letech 2022 a 2023. Způsob stanovení mimořádných odpisů bude stejný, jako je to v současné době u tohoto hmotného majetku pořízeného od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021.

Stále tedy bude možné majetek zařazený v první odpisové skupině odepsat bez přerušení za 12 měsíců místo standardních 3 let. Majetek zařazený ve druhé odpisové skupině pak půjde bez přerušení odepsat za 24 měsíců místo standardních 5 let.

Nová windfall tax

Bezprecedentní novinkou je pak zavedená daň z mimořádných zisků, která ovládla mediální prostor zejména na podzim. Tehdy totiž politici rozhodovali o jejich parametrech. Daň z neočekávaných nebo také mimořádných zisků bude platit od letošního roku a dotkne se tří sektorů – bank, petrochemického průmyslu a energetických firem. Výrobci elektřiny přitom budou zdaněni dokonce dvakrát.

Výše zisku, od kterého bude windfall tax uplatňována, se liší dle jednotlivých sektorů. Zatímco u bank to bude šest miliard korun čistých výnosů z úroků, u energetických firem už dvě miliardy korun rozhodných příjmů za první ukončené účetní období od 1. ledna 2021. Samotná windfall tax má sazbu 60 procent – je tedy povýšená o 20 procent nad průměr zisků z let 2018 až 2021. Kromě toho ale firmy zaplatí i běžnou sazbu ze zisku z roku 2023, která je u nás 19 procent.

Extra zdanění výrobců elektřiny

Vláda si nově slibuje, že ročně vybere až sto miliard korun. Další desítky miliard totiž mají přijít ze zdanění výrobců elektřiny. Ti už od prosince musí platit odvody z nadměrných příjmů. Peníze vybrané na těchto odvodech, které budou trvat až do konce roku 2023, mají sloužit jako kompenzace za vysoké ceny energií. Výše odvodů je nastavena na 90 procent z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu. Maximální ceny u výrobců elektřiny se ale budou lišit podle zdroje. Například pro větrné elektrárny strop stanovený vládou odpovídá 180 eurům (v přepočtu 4400 korunám) za megawatthodinu, pro jaderné elektrárny strop odpovídá 70 eurům (zhruba 1700 korunám) za megawatthodinu.

Ve výsledku to znamená, že de facto dochází ke dvojímu mimořádnému daňovému zatížení výrobců elektřiny v ČR, což podle mnohých kritiků v budoucnu přinese i četné arbitráže proti Česku.

Ke stažení

Zpět na předchozí stránku

Nejnovější příspěvky

• Výhodu dvojího občanství začíná využívat stále více lidí
• Jak v nejisté době ochránit své podnikání a majetek? Klíčem je správná firemní struktura
• Daňové novinky pro firmy i OSVČ v roce 2023: Zvýšení limitu pro plátce DPH nebo kritizovaná windfall tax
• Zmrazení není zabavení. Konfiskace majetku je v Evropě i Česku pomalá
• Česko je v očích podnikatelů na chvostu Evropy. Založení firmy tu trvá dvakrát déle než v jiných zemích EU
• Energetická krize přináší první oběti. Český průmysl se bude muset změnit

Sjednejte si termín schůzky

Zenron Česká republika, Benešovská 34, 101 00 Praha 10 Zenron Maďarsko, Budapest 1143, Stefánia út 101-103, Stefania Park Office Building Zenron Spojené království, Office 410 7 Whitechapel Road, London, E1 1DU Online konzultace - Skype, Mobil

Odesláním formuláře souhlasím se zpracováním osobních údajů.

Uděluji souhlas s použitím svých osobních a kontaktních údajů pro účely telemarketingu a nabídky služeb společnosti.

Položky formuláře označené * jsou povinné.