Rodinné trusty jako bezpečný nástroj ochrany majetku

Není nic složitého na tom, firmu či rodinný majetek vložit do svěřenského fondu (trustu), správcem jmenovat třeba nejlepšího manažera nebo rodinného známého a do listiny přání zakotvit, že správce bude dětem z fondu měsíčně vyplácet určitou částku. Pojďme si ale tuto záležitost rozebrat blíže.

Podnikatelé stále více začínají chápat výhody, které trusty – jak se také svěřenským fondům říká – přinášejí. Jde totiž o efektivní prostředek k zajištění ochrany a správy leckdy mnohamilionového majetku. Podle analýzy advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS mají v naprosté většině případů o svěřenské fondy zájem investoři do nemovitostí a vlastníci rodinných firem.

Z obecného hlediska je samotný svěřenský fond v podstatě souborem majetku, který je držen ke zvláštnímu účelu. Cokoliv, co je do fondu vloženo – může jít o peníze, movité věci, cenné papíry pohledávky i nemovitost – však přestává být vlastnictvím osoby, která do něj majetek vložila. Nejčastěji jde majitelům o zachování důvěrnosti informací nebo bezpečné a stabilní strukturování budoucího předávání majetku v rodině a zabránění rozmělnění rodinného jmění.

V Česku je zhruba tři sta tisíc rodinných firem. Jak ukázal letošní průzkum společnosti IPSOS, více než polovina jejich majitelů uvádí, že by ji v případě dobré nabídky prodali externímu zájemci. Zároveň pak dalších 35 procent případů dodává, že jako rodiče hodlají firmu předat svým dětem. I do tohoto faktu, však promluvila pandemie koronaviru, která vedla podle respondentů k většímu semknutí v rámci rodiny a prohloubení rodinných hodnot.

Převod rodinného majetku

Jak už bylo řečeno, svěřenský fond lze využít pro účely rodiny a elegantního převodu z generace na generaci. Například u firmy budované řadu let to může zajistit její kontinuitu, aniž by byla vyžadována přímá účast někoho z rodiny v pokračování rodinného podnikání.

S tím, jak odrůstá generace porevolučních českých „kapitánů byznysu,“ stále více rodinných podniků musí řešit, co dál. Majitelé, kteří začali podnikat ihned po revoluci v 90. letech minulého století, zvažují, zda převést svoji firmu na další generaci, nebo ji prodávat. A často jde o velmi těžké období, které prověří jejich vlastní rodinné vztahy.

V případě, že do svěřenského fondu budou vyčleněny podíly v rodinné firmě, měl by statut stanovit zejména pravidla týkající se výkonu práv svěřenského správce – jako společníka rodinné firmy.

Samotnou správu podnikání po převodu do trustu pak bude mít na starosti svěřenský správce. Následné výnosy z podnikání budou prostřednictvím svěřenského fondu přerozdělovány potomkům, jakožto obmyšleným osobám, a současně bude zachována nedělitelnost společnosti bez ohledu na výsledky pozůstalostního řízení.

Výhodou je, že se tak rodina může vyhnout dědickému řízení, kvůli němuž by například mohlo dojít k rozdrobení majetku. V tomto případě bývá někdy ve svěřenském fondu zakotven tzv. šlechtický standard, který umožňuje, aby ze zisku z vloženého majetku profitovala pouze předem defonovaná rodina zakladatele i v dalších generacích.

Nejvyšší stupeň anonymizace

Jednou z vlastností trustů je, že majetek ve svěřenských fondech lze anonymizovat. Nutno podotknout, že u nás svěřenské fondy slouží daleko více než ke skrývání majetku k jeho ochraně a správě. Nicméně je pravda, že svěřenské fondy představují v české legislativě nejvyšší možnou anonymizaci majetku. Celá věc má ale drobný háček.

Majetek totiž ve skutečnosti není úplně anonymizovaný. Už obchodní zákoník vyžaduje, aby označení fondu zahrnovalo i jeho účel, takže často lze již z těchto údajů vysledovat záměry, s jakými byly fondy založeny. U několika stovek českých svěřenských fondů jsou také v jejich názvu uvedeny jména a příjmení konkrétních osob, v jejichž prospěch byl zřízen.

Dalším háčkem je existence rejstříku svěřenských fondů, který funguje od roku 2018, a v němž musí být zapsán každý svěřenský fond operující na území ČR. Tím však nejsou narušeny výhody anonymity fondu. V rejstříku totiž není možné dohledat jméno jeho zakladatele, ani obmyšleného (pokud to tedy není uvedeno v názvu).

Důvěrné dokumenty (např. statut fondu či informace o vloženém majetku) jsou nadále uloženy v neveřejné evidenci, do které smí nahlížet jen policie, finanční úřad, FAÚ, soudy nebo státní zastupitelství.

To vyvrací obavy, že fondy budou podezřelým nástrojem sloužícím zejména k vyřešení střetu zájmů či zakrytí vlastnictví nějakého majetku nebo jeho části. Pakliže je tedy trust zřízen k vyřešení rodinného majetku, aniž by došlo k rozporu se zákonem, zaručuje diskrétnost pro 99 % případů. Nezaručí však skrytí majetku například před soudem, policí či finančním úřadem.

Chcete zajistit právní ochranu svého majetku a zachovat jej pro další generace? Pomůžeme vám se založením svěřenského fondu.

Chci vědět více

Ke stažení

Zpět na předchozí stránku

Nejnovější příspěvky

• Výhodu dvojího občanství začíná využívat stále více lidí
• Jak v nejisté době ochránit své podnikání a majetek? Klíčem je správná firemní struktura
• Daňové novinky pro firmy i OSVČ v roce 2023: Zvýšení limitu pro plátce DPH nebo kritizovaná windfall tax
• Zmrazení není zabavení. Konfiskace majetku je v Evropě i Česku pomalá
• Česko je v očích podnikatelů na chvostu Evropy. Založení firmy tu trvá dvakrát déle než v jiných zemích EU
• Energetická krize přináší první oběti. Český průmysl se bude muset změnit

Sjednejte si termín schůzky

Zenron Česká republika, Benešovská 34, 101 00 Praha 10 Zenron Maďarsko, Budapest 1143, Stefánia út 101-103, Stefania Park Office Building Zenron Spojené království, Office 410 7 Whitechapel Road, London, E1 1DU Online konzultace - Skype, Mobil

Odesláním formuláře souhlasím se zpracováním osobních údajů.

Uděluji souhlas s použitím svých osobních a kontaktních údajů pro účely telemarketingu a nabídky služeb společnosti.

Položky formuláře označené * jsou povinné.