Válka udeřila ránu fúzím a akvizicím. Přichází čas těch, kteří hromadili cash

Loni zažil trh fúzí a akvizic (M&A) další rekordní rok a trend měl pokračovat i letos. Válečný konflikt na Ukrajině a konec éry levných úvěrů ale vše změnil. Trh v prvním čtvrtletí prudce ochladl, přesto může najít další vzpruhu.

Trh fúzí a akvizic má za sebou velmi úspěšný rok. I když se předpokládalo, že během pandemie se počet nákupů a prodejů společností (fúze a akvizice, M&A) v podstatě zastaví, opak se stal pravdou. Citelné klopýtnutí přišlo jen v samotném úvodu pandemie na jaře roku 2020, kdy se svět zahalil do lockdownů a s jejich příchodem zamrzla i osobní setkání a vyjednávání. To se ale brzy změnilo, manažeři si zvykli na jednání skrz videokonference a levné úvěry je přitom nutily k akviziční činnosti.

I proto celková hodnota fúzí a akvizic na celém světě loni vystoupala na rekordních více než pět bilionů dolarů, v přepočtu zhruba 115 bilionů korun. To je asi dvacetkrát víc než roční hrubý domácí produkt celého Česka. A rekordní vývoj byl vidět i v rámci zemí Visegrádské čtyřky.

Za tímto číslem stály zejména velmi nízké úrokové sazby, velké množství peněz v oběhu a všeobecný akviziční apetit. Nejvyšší aktivitu přitom zaznamenal sektor technologií, médií a telekomunikace, dále pak energetiky a financí.

Samotné Česko nezůstalo loni v otázce fúzí a akvizic ničím pozadu. Výsledky na trhu fúzí a akvizic (M&A) totiž v Česku i na Slovensku patřily mezi rekordní co do počtu i objemu transakcí. V Česku se loni podle dat poradenské společnosti KPMG uzavřelo nejméně 91 transakcí v celkovém objemu bezmála 390 miliard korun. Předloni to bylo 82 transakcí v souhrnném objemu téměř 122 miliard korun.

„Rok 2021 měl přitom pomalejší začátek, ale třetí a čtvrté čtvrtletí přineslo dokončení řady obchodů. Firmy se prodávaly hlavně kvůli možnosti získat za ně atraktivní cenu. Dlouhodobým důvodem prodejů je i to, že majitelé nenacházejí ve svém okolí vhodné nástupce,“ vysvětlil Igor Mesenský, partner KPMG zodpovědný za fúze a akvizice ve střední a východní Evropě.

Z Česka za loňský rok můžeme jmenovat velké dojednané transakce v podobě prodeje Mall Group firmou Rockaway Capital podnikatele Jakuba Havrlanta polské e-commerce skupině Allegro, spojení Equa Bank s Raiffeisenbank nebo dohodu dvou českých miliardářů Tomáše Březiny a Víta Kutnara, jehož stavební skupina DEK koupila výrobce dlažeb Best.

Z letošního roku z českých luhů a hájů můžeme jmenovat například kolínského výrobce kyanidů Draslovka, do které na začátku roku vstoupil americký partner OakTree a vložil do ní 150 milionů dolarů. A největší odezvu ve světě pak má současné dojednávání koupě americké sociální sítě Twitter nejbohatším mužem na naší planetě Elonem Muskem, který za ni nabídl 44 miliard dolarů. Obchod se kvůli novým a novým požadavkům Muska ale zřejmě protáhne.

Pravdou však je, že i když se předpovídalo, že akviziční apetit firem bude narůstat i v letošním roce, válečný konflikt na Ukrajině do všeho takříkajíc hodil vidle. Trh fúzí a akvizic na jaře letošního roku kvůli tomuto válečnému kroku zamrzl. Navíc se po celém světě zvedá inflace a v reakci na to zvedají centrální banky úrokové sazby, čímž skončila éra levných peněz a úvěrů, které jsou motorem pro financování akvizic. Je to vidět i na poklesu tempa akvizic v prvním čtvrtletí tohoto roku v naší kotlině.

Na trh M&A pak mají vliv i vysoké ceny energií. To je zejména evropská záležitost, jelikož starému kontinentu se ve snaze odříznout se od energetických komodit z Ruska prodražují faktury za plyn a elektřinu. A tady se vrátíme ke zmiňované Draslovce, která po získání investice a kvůli zahájení konfliktu na Ukrajině zcela zastavila výrobu. Nebyla totiž kvůli vysokým cenám energií rentabilní.

Štěstím pro Draslovku i Oaktree Capital je, že se chemička už neopírá jen o Evropu, ale díky akvizicím vyrábí již také v USA nebo v Jihoafrické republice. Tam za energie stále platí zlomek evropských cen.

Jde o názorný příklad toho, jak vysoké ceny energií mohou zahýbat trhem M&A. Pro kupce je nyní složité odhadnout budoucí rentabilitu podniku a tím i nabídkovou cenu, protože neví, jestli za dva měsíce nebude dnes rentabilní podnik na hranici bankrotu. Na druhou stranu právě takových situací mohou využít finanční dravci. Podniky v problémech se totiž prodávají s velkou slevou oproti těm rozumně fungujícím.

„Nyní očekáváme, že se dostaví vlna insolvencí. Náklady firem letí nahoru, pro řadu společností není jednoduché přenést vyšší náklady do tržeb a vůbec včas reagovat. Prodejů firem pod finančním tlakem tedy bude určitě přibývat,“ řekl nedávno specialista TPA na fúze a akvizice Hlaváč pro Seznam Zprávy.

Když se ale složité období překoná, může přinést novým nástupcům obrovské zisky. A stále tu ještě máme faktor generační obměny, kterou mnoho majitelů, kteří chtějí odejít do důchodu, nemají stále vyřešenou. Pro ně je prodej firmy často jediným řešením.

Suma sumárum, letos se kvůli konfliktu na Ukrajině a drahým úvěrům pravděpodobně nedočkáme dalších rekordních hodnot, minimálně ne v evropském sektoru M&A. Na druhou stranu dnešní turbulentní prostředí a vysoká inflace hýbou vodami byznysu a některé firmy se v nich začnou pomalu topit. A to je příležitost pro dravce, kteří doposud jen hromadili peníze a čekali na levné nákupy.

Ke stažení

Zpět na předchozí stránku

Nejnovější příspěvky

• Výhodu dvojího občanství začíná využívat stále více lidí
• Jak v nejisté době ochránit své podnikání a majetek? Klíčem je správná firemní struktura
• Daňové novinky pro firmy i OSVČ v roce 2023: Zvýšení limitu pro plátce DPH nebo kritizovaná windfall tax
• Zmrazení není zabavení. Konfiskace majetku je v Evropě i Česku pomalá
• Česko je v očích podnikatelů na chvostu Evropy. Založení firmy tu trvá dvakrát déle než v jiných zemích EU
• Energetická krize přináší první oběti. Český průmysl se bude muset změnit

Sjednejte si termín schůzky