Zmrazení není zabavení. Konfiskace majetku je v Evropě i Česku pomalá

Válka na Ukrajině (a ještě předtím jen na východní Ukrajině) roztočila v poslední dekádě velký sankční kolotoč. Na sankčních seznamech se objevilo 1200 ruských a běloruských fyzických osob a k tomu další stovka firem. A finanční úřady po celé Evropské unii, pod které agenda sankcí spadá, mají od té doby napilno. Jen do léta zmrazily majetek ruských občanů za více než deset miliard eur (zhruba čtvrt bilionu korun).

Nenudí se ale ani Finanční analytický úřad České republiky (FAÚ). Zmrazováním ruského majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, se zabývá polovina z jeho třiceti pracovníků. A konkrétně ruským občanům v souvislosti se sankcemi už zmrazil majetek v hodnotě přes deset miliard korun.

„Systém je nastaven tak, že třeba každá banka projíždí každých 24 hodin portfolio svých klientů, zda nejsou na sankčním seznamu. Podobně to dělá katastrální úřad, dělá to i depozitář cenných papírů,“ popsal České televizi šéf FAÚ Jiří Hilmar. Dodal, že majetkové rejstříky podle něj dělají pravidelně monitoring, a pokud zjistí, že nějaký majetek patří sankcionovanému, mají dle zákona povinnost nahlásit to FAÚ, který pak majetek zmrazí.

Mezi zmrazeným majetkem jsou například nemovitosti, podíly v obchodních firmách nebo prostředky na bankovních účtech. Systém pro zmrazení majetku tedy v Evropě funguje. Problémem ovšem je, že zmrazení majetku není to samé co jeho zabavení – tedy faktické odejmutí vlastnického práva, chcete-li zkonfiskování. To znamená, že objem ve finále zabaveného majetku může být nižší než objem majetku, který je v současnosti zmrazen.

„Zmrazení je potřeba odlišit od konfiskace nebo vyvlastnění. Sankce alespoň tak, jak je přijímá EU a následně provádí ČR, pouze zablokují finanční prostředky nebo majetek dané osoby,“ uvádí pro server Lidovky.cz odborník na mezinárodní právo Petr Stejskal z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Samotné zabavování majetku v Evropě není dost flexibilní, a proto pokulhává. Evropská komise se ale snaží situaci novými směrnicemi a nařízeními zlepšit. K tomu by mělo dojít už v příštím roce, a to i v Česku.

4 fáze konfiskace majetku v EU

1. Monitoring

• proces, při kterém vyšetřovatelé sledují peníze – zkoumají příjmy z trestné činnosti a sledují jejich stopu.

2. Zmrazení

• dočasné zadržení majetku až do konečného rozhodnutí ve věci. Zabraňuje tomu, aby byl majetek zničen, zmařen, odstraněn, převeden nebo zcizen před uzavřením případu.

3. Zabavení

• zabrání pachatelům v přístupu k majetku, který je trvale odňat.

4. Likvidace

• skutečné vymáhání majetku pocházejícího z trestné činnosti. Zabavený majetek může připadnout státu nebo se vrátit obětem.

„V současné době máme v rukou dva hlavní nástroje v této oblasti. Do prvního čtení Evropského parlamentu jde Směrnice Evropského parlamentu a rady o vymáhání a konfiskaci majetku,” uvedla na svém twitterovém profilu na konci listopadu místopředsedkyně Výboru pro evropské záležitosti Lucie Potůčková. Potvrdila také, že český výbor tuto evropskou směrnici, která by měla usnadnit a zrychlit proces zabavování majetku, podpořil.

Důležitějším legislativním prvkem je ale sankční zákon, který prošel sněmovnou v polovině října. Jedná se totiž o velmi důležitý právní nástroj, jehož pomocí bude ČR v rámci své zahraniční politiky sama sankcionovat ta nejzávažnější porušení. Ve výsledku to bude znamenat uvolnění rukou českých úřadů v procesu zabavování majetku.

Česko totiž doposud narozdíl od jiných evropských zemí žádný takový sankční zákon nemá. Ten, který v současné době čeká na schválení senátem a prezidentem, má vzor v takzvaném Magnitského zákonu přijatém v USA po smrti ruského právníka Sergeje Magnitského. Tato právní norma v USA už deset let umožňuje trestat ruské občany odpovědné za porušování lidských práv zmrazením jejich majetku a vízovými sankcemi.

V rámci nové legislativy pak budou speciální oddělení ministerstva zahraničních věcí spolupracovat s novou meziresortní komisí a své slovo budou mít i tajné služby nebo právě finanční analytický úřad. Už v prvním roce fungování by se nový zákon měl dotknout desítek osob s ruským či běloruským občanstvím.

Peníze zabavené v Evropské unii a tedy i v České republice by mohly být využity na pomoc poválečné Ukrajině. Náklady na obnovu země ovšem už nyní vyjdou na biliony korun a očekává se tedy, že zabavený majetek v důsledku „ruských” sankcí bude mít jen zlomkovou hodnotu.

Ke stažení

Zpět na předchozí stránku

Nejnovější příspěvky

• Výhodu dvojího občanství začíná využívat stále více lidí
• Jak v nejisté době ochránit své podnikání a majetek? Klíčem je správná firemní struktura
• Daňové novinky pro firmy i OSVČ v roce 2023: Zvýšení limitu pro plátce DPH nebo kritizovaná windfall tax
• Zmrazení není zabavení. Konfiskace majetku je v Evropě i Česku pomalá
• Česko je v očích podnikatelů na chvostu Evropy. Založení firmy tu trvá dvakrát déle než v jiných zemích EU
• Energetická krize přináší první oběti. Český průmysl se bude muset změnit

Sjednejte si termín schůzky

Zenron Česká republika, Benešovská 34, 101 00 Praha 10 Zenron Maďarsko, Budapest 1143, Stefánia út 101-103, Stefania Park Office Building Zenron Spojené království, Office 410 7 Whitechapel Road, London, E1 1DU Online konzultace - Skype, Mobil

Odesláním formuláře souhlasím se zpracováním osobních údajů.

Uděluji souhlas s použitím svých osobních a kontaktních údajů pro účely telemarketingu a nabídky služeb společnosti.

Položky formuláře označené * jsou povinné.